Dobývání vesmíru… inkoustem a perem
Spisovatelé versus vědci - kdo nás více přiblížil hvězdám?
Na počátku bylo slovo… A možná, že to slovo bylo singularita.
Tak se totiž nazývá moment, který stál na prahu existence vesmíru.
V současné době je obecně přijímaný model vzniku vesmíru postavený na Velkém třesku. Není jednoduché si představit situaci, kdy během zlomků vteřin teprve vznikaly částice a prostor se obrovskou rychlostí rozpínal. V pochopení toho, jak se zrodil kosmos, může určitě pomoci vizualizace, třeba pomocí časové osy.
Když už jsme si vytvořili vesmír, pojďme se podívat, jak se s ním a svými představami o něm vyrovnali slavní literární tvůrci.
Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
"Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!"
"Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!"
Spisovatel a básník Jan Neruda zapěl své Písně kosmické v roce 1878. V té době již nebylo pochyb o heliocentrickém uspořádání naší planetární soustavy. Možná, že právě nová pozorování tehdejších hvězdářů inspirovala i českého literáta.
Pro sledování zajímavých jevů na obloze byla sestavena časová osa astronomických událostí v roce 2017 - meteorické roje, měsíční či sluneční zatmění nebo planetární opozice.
Výrazný posun ve zkoumání vzdáleného vesmíru přinesl Hubbleův teleskop. Jeho vynesení do vesmíru zajistil americký raketoplán Discovery v roce 1990. Po 19 letech vynesl další raketoplán Atlantis k dalekohledu opravářskou posádku, která provedla jeho zásadní rekonstrukci.
Kapitán Servadac po dlouhém pozorování a po hlubokých úvahách usoudil, že množství světla a tepla přijímané teď Zemí se rovná skoro množství světla a tepla přijímanému od Slunce Venuší, tedy dvojnásobku množství vysílaného Sluncem před katastrofou. A vyvodil-li z toho, že se Země musela pozoruhodně přiblížit ke Slunci, utvrdil se v tom přesvědčení ještě víc, když znovu pozoroval nádhernou Venuši.
Francouzský spisovatel (a inspirátor) Jules Verne si ve vědecko-fantastických tématech liboval. Nemířil pouze k Měsíci - v románu Na kometě, který poprvé vydal v roce 1877, neváhal poslat pozemské trosečníky na riskantní misi Sluneční soustavou na vlasatici Galii.
Komety na noční obloze pozorovali ve staré Číně už více než 2000 let před naším letopočtem. Staré záznamy a nová pozorování umožnily vyslovit královskému astronomu Edmundu Halleymu domněnku o periodickém oběhu komet. Některé ze známých komet jsme vybrali i na naši časovou osu.
Nejčastěji však přitahovaly zájem astronomů planety v okolí Země. Jejich oběhům i působení na lidi se dokonce přisuzoval zvláštní význam. Racionální řečí čísel na nás planety ovšem promlouvají z časové osy.
“Jsem obyvatel Země,“ odpověděl klidně, „kterého zlý osud hodil na tento daleký svět. A mám patrně čest mluviti s obyvatelem Měsíce –?“ Měsíčan probral se z uleknutí a ve tváři jeho zračilo se nyní jen veliké podivení. „Co slyším, ha! Tys plodem charých zemských niv? Ký v naše světlé stany přenesl tě div? Ó, Země syn jsi jistě, neb náš jasný byt – jak moh‘ by takou stvůrou zář svou poskvrnit!“
Spisovatel Svatopluk Čech zasadil postavičku pražského majitele činžovního domu Matěje Broučka do dvou ze svých povídek (obě knihy vyšly v roce 1888). Jednou nechal svérázného hrdinu cestovat v čase do 15. století, jindy jej v povídce Pravý výlet pana Broučka do Měsíce vyslal rovnou na Měsíc, aby se zde seznámil s éterickými Měsíčany.
Touha po poznání oblastí mimo naši zeměkouli (a také vojenské zájmy velmocí) umožnila vědcům vystoupat až do vesmíru. Americkou prestiž notně poznamenalo, že výlet Johna Glenna v lodi Friendship 7 nebyl první cestou člověka na oběžnou dráhu - vítězství si uzmuli Sověti s J. A. Gagarinem.
Ambiciózní plán proto vyhlásil John F. Kennedy - cestu člověka na Měsíc. O vypjatosti tehdejšího souboje svědčí i to, že v době lunárního pobytu Američanů se Sovětský svaz zoufale snažil získat alespoň vzorky měsíčního povrchu. Zřícená sonda naštěstí americkou misi neohrozila a Neil Armstrong mohl pronést slova o “malém kroku pro člověka, ale velkém skoku pro lidstvo”. Na časové ose najdete klíčové okamžiky cesty Apolla 11 na Měsíc a zpět.
Budování vesmírné stanice ISS bylo nadějnou etapou spolupráce ve výzkumu kosmického prostoru. Moduly vytvořili vědci z USA, Japonsky, Kanady, Evropské unie, Ruska, Brazílie a dalších zemí. Stavební prvky dopravovaly převážně americké raketoplány, mezinárodní posádky také ruské Sojuzy. V posledních letech se připojily soukromé společnosti (SpaceX, Northrop, Boeing, Sierra Nevada). Ke spolupráci na stavbě a provozování nové generace mezinárodní orbitální stanice se ale už Rusko nejspíš nepřipojí.
tip #48 V systému Timixi najdete již zpracované časové osy s tématikou poznávání i dobývání vesmíru.
Dobrodružné představy o putování mimo planetu Zemi vždycky vzrušovaly kluky i dospělé muže. Ještě před sto lety mohli snít jen s knihou v ruce. - Technologický pokrok dnes umožňuje prohlížení detailních snímků planet na obyčejném počítači, komerční společnosti lákají zájemce na výlety na oběžnou dráhu kolem Země. A astronauti nám můžou třeba z vesmírné stanice ISS poslat zprávu sociální sítí Twitter.
Časové osy v IKT
Photo: NASA
Publikováno: 30. 11. 2017© 2015-24 Timixi System
ver 1.7.6
